Kdybysme chtěli znát každé zvíře na modré planetě, stačil by nám leda tak mozek počítače.
Ke znalosti takzvaných nadpřirozených zvířat ani ten možná ne.
Vždyť kdo může říct, že ví všechno?
A co je nadpřirozeno, když ne vše?
A B C D E
F G H CH I
J K L M N
O P Q R S
T U V W X
Y Z
V Ghaně se vypráví mnoho historek o tomto pavoukovi. Je velmi chytrý, ale často ho právě jeho rozum přivádí do nesnází.
Arion
Áriony vlastně známe dva. Jedním z nich byl pěvec, který musel skočit do moře a zachránil jej delfín a pak jestě kůň téhož jména. Tento kůn měl ale lidské nebo vlastně božské předky. Otcem byl bůh moří Poseidon a matkou bohyně úrody Démétér. Takže má vlastně ještě sestru Despoinu.
Banshee
Říká se jí taky smrtonoška. Její křik ohlašuje smrt. Nezjevuje se ale všem. Jen lidem s čistou keltskou krví.
Je tedy vázaná pouze na Skotskou vysočinu, Bretaň a Irsko. Také se říká že smrt neohlašuje ale přináší. Kdo její
křik slyší ten zemře. Prý se tím mstí všemu živému, na co žárlí. Byly to totiž dříve ženy lesních elfů než je zabili
démoni a ponechali na tomto světě aby věčně trpěly. Vypadají jako ženy s dlouhýmy vlasy, v zelených šatech a
s šedým pláštěm.
Boongurunguru
Boongurunguru je valstně divoké prase. Na rypáku mu roste kapradí a mech a pralesem, kde žije ho doprovází stádo
útočných sviní.Dokáží ničit celé osady, ale pokud se před ně postaví dost odvážný člověk, změní se na obyčejné
stádo prasat. Když setkání s Boongurunguru a jeho přítelkyněmi přežijete stáváte se tak trochu hrdiny bez jakékoliv
slávy. Jestliže o setkání s ním někomu povíte, na vaši osadu (vesnici, město) svalíte prokletí a obyvatele tím zahubíte.
Když nic neřeknete, nikdo se to nedozví.
Bouřkový velbloud
V Asii je to démon, který se vtělil do obyčejného velblouda. Pokaždé když chce rozpoutat bouřku vstoupí do
jezera nebo řeky a pára, kterou tak vytvoří se vznese a vytvoří mrak. Na něj velbloud vyskočí a divokým tancem
na nich vytváří blesky. Občas se stane, že spadne a vylomí si zub. Kdo ho najde alespoň kousek nikdy se
nedostane do žádných potíží, ale nesmí o něm nikomu říct.
Civatateo
Jsou to ženy z Mexika, které zemřely při porodu. Staly se z nich upíři. Jejich bydlištěm jsou chrámy,
ale loví na křižovatkách, kde číhají na pocestné. Jsou bílé jak papír a vrásčité. Na oblečení nebo na kůži mají
namalovanou lebku.
Domovoj
Stařeček s douhým vousem, který chrání obydlí. Dokáže se proměnit ve zvíře a
má rád teplo. Jeho obydlím je cokoliv co má pec za kterou se dá zalézt. Jeho přízeň je
nutno si zasloužit. Je dobré při stavbě domu obětovat třeba jehně, černého
kohouta, jídlo nebo peníze. Je dobré ho ctít a nenaštvat třeba tím že žena ukáže
nezahalenou tvář cizinci. Pokud se něco takového stane začne škodit a milý
hospodář může obětovat znova. A víc než jedno jehně.
Duha
Duha je syn Deště. Jednoho dne vyšel na oblohu, aby jeho otec přestal padat na zem. Lidé však Duhu
zahnali pryč, protože Déšť potřebovali.
Elfové
Dříve jste o elfech slyšeli jen jako o malých bytostech, které měly občas nějakou
tu zvláštní moc, ale jinak na nich nic nebylo. Až pan Tolkien nám připomenul
dávné legendy, podle nichž byli elfové krásní a vysocí a sloužili především k tomu
aby se v přčíběhu objevilo konečně něco hezkého. Skandinávský poloostrov jim
dokonce poskytl jejich vlastní říši, Álfheimr, který sjte mohli najít někde v
druhém nebi. Kde to je jsem nenašla, ale nejspíš to nebude v našem světě.
Měli určitou moc, vztahovali se k nim různé obřady a říkalo se jim elfové
světla-Liósálfar, protože vyzařovali světlo.(Ale slyšela jsem už i o tom,
že existovali elfové tmy a ne že by vyzařovali tmu nebo něco podobného (ježísi),
ale elfové světla se myli víc než elfové tmy. Takže nevím jak to s nimi nakonec bylo.)
Fenrir
Syn boha Lokiho. Je to vlastně obrovský vlk a je mu věštbou dáno, že při novém
[ragnarogu] zabije boha Odina. Což samo o sobě může být fajn, ale ne když věštba pokračuje jeho smrtí
bezprostředně po Odinově skonu.
Genius
Teď vás potěším. Génius je podle starých římanů duchovním dvojníkem každého člověka. Provází ho celý život
a spolu s člověkem i umírá. Je fajn když mu obětujete. Nejlepší jsou květiny nebo plástve medu a jejich počet
závisí na vašem věku. Z tohohle určitě poznáte že takový génius je fakt moudrý a nechce po vás vraždy nevinných
zvířátek. Géniův postoj ale za léta od rozpadu římské říše a i při ní doznal určitých změn. Tak třeba nakonec
tvrdili římané, že génius s vámi neumírá ale chodí vám na hrob. Pouze. No a křesťané si to zkomolili po svém.
Takže teď je vlastně podle nich génius naší součástí. Co by neudělali pro to aby zprovodili ze světa duchy...
A na závěr. Římané to mysleli dobře, ale kdo se o nich cokoliv dozvěděl tak ví že každý člověk podle nich je
svobodný muž. To tak trochu znamená to že elegantně vynechali otroky (ale myslím že teď už je to nemusí
mrzet, vzhledem k počtu) a ženy. Ale nezoufejte si. Taková žena se mohla obrátit na bohyni Junonu.
Hanuman
Je to syn boha větru. yslal ho opičí král jako svého nejlepšího generála na záchranu manželky prince Rámy,
Síty. Tu unesl démon Rávána. Hanuman uměl jako správný syn větru létat na neomezené vzdálenosti, byl
neporazitelný a měl zázračnou sílu. Proto bojoval beze zbraní. Stejně jako posel řeckých bohů Hermes i on
byl hned po narození dost čilý. Považoval slunce za chutné ovoce a chtěl je sníst. Tím vyvolal obrovský chaos
mezi planetami a hvězdami.
Charitky
V Řecku to byly bohyně krásy. Jmenovaly se Aglaia, Eufrosyné a Thaleia.
Byly to sestry a dcery Dia a Ókeanovny
Eurynomy nebo Dionýsia a Afrodity anebo Hélia a najády Aigly. Původně
byla pouze jedna, jmenovala se Charis,
což znamená půvab nebo milost. Ale Homér už uvádí dvě a to Pasitheu a Kalé,
ale v Athénách byla uctívána dvojice
Auxó a Hégemóné. Později Herodotos uvádí už všechny tři zmíněné. Takže to
tak trochu vypadá na to že jen
jedna kráska Řecku nestačila. No a na závěr Kalé, Pasithea a Eufrosyné se
objevují v příběhu věštce Teiresia,
kterého proměnila v ženu bohyně Afrodité poté co rozhodoval která z charitek je
krásnější. Tady se ale asi stala
chyba protože spojením jejich jmen pasithea kalé eufrosyné dostaneme bohyně
radosti milá všem, což je afroditin
přívlastek. Nejspíš se nejednalo ani o jednu charitku a Teiresius byl proměněn
podle dostupných pramenů v ženu
když přihlížel hadímu páření a zabil samičku.
Cháron
Tak se jmenuje převozník přes podzemní řeku Styx. Vozí převážně zemrelé do říše mrtvých, ale když si dáte
do pusy penízek a neháte ho, aby si jej vzal, převeze i vás. Nezapomeňte na zpáteční cestu.
Inkubus
Mandragora
Kořen rostliny mandragory vypadá jako lidské nohy, proto lidé věřili, že mandragory jsou bytosti,
a když je někdo tahá ze země je slyšet lidský nářek. Odvary z mandragory pak sloužily jako přísady různých
kouzelných nápojů.
Medusa
Můžu snad soudit, že legendu o Meduse všichni známe a tak přeskočím tu sprostotu, co ji postihla.
Tedy to že ji zabili. Že to byl králův syn Perseus a že z její hlavy vyskočil jak bájný okřídlený kůň Pegas tak
obr Chrýsaor. Tyto údaje přeskočíme a postíme se do Medusina života. Všichni víme, že byla ošklivá. Mnozí by
dodali, že měla dvě sestry. Pár by zavzpomínalo, že jako jediná z nich byla smrtelná. Ale ví někdo, že nebyla
od narození škaredá? Byl to trest. A hodně krutý. Uložila jí ho bohyně Athena za to, že se s Poseidonem vyspali
v jejím chrámu. Vsadím se že Poseidonovi Athena nic neudělala.
Modří lvi
Žijí na dnu řek, jsou celí modří a místo tlap mají lidské ruce. Vždy po setmění se vydávají na lov. To co
uloví si uloží do obrovských džbánů- zásobáren potravin a pak, za svítání se všichni lvi z řeky sejdou a hodují
na tom, co ulovili. Při boji proti nim se vyplatí, když máte roh z jednorožce takže až půjdete příště nakopovat,
nezapomeňte na jeden.
Pele
Havajská bohyně ohně. Sídlí v sopce Mount Pele a když se jí zachce pouští na lidi své vlasy-požáry.
Ve svém držení má i pár dalších havajských sopek, například Mauna Lou.
Permoník
Stvoření s velkou hlavou, svítícíma očima, plnovousem, širokýmy rameny
a krátkýma nožičkama. Je to duch skal. Jinak se mu také říkalo permon,
perkmon, perkmont, pergmon, perkajst. Vyskytuje se u rud povětšinou zlatých
nebo stříbrných a lidem se zjevuje před katastrofou nebo před objevem nové žíly.
Takže až uvidíte permoníka musíte se rozhodnout jestli utečete nebo budete kopat
dál. Taky ho musíte pozdravit hornickým pozdravem Zdař bůh a když se postaví
do štoly a nebude chtít uhnout neobcházejte ho. Naštve se. Když chcete dál musíte
mu podlézt pod nohama, což může být často dost problematické, zvlášť vzhledem
k tomu, že jste většinou dvakrát až třikrát vyšší než on.
Radolo
Hadí král na Nové Guinei. Jednou se stalo, že ostrov na němž žil zavalily vlny a řeky a jezera se vylily z břehů.
Celý ostrov se zatopil kromě hřebene hory Tauga. Když už to vypadalo, že vlny zničí i poslední kousek země,
hora se rozestoupila a z ní se vyplazil obrovský had Radolo. Hlavu měl celou posetou diamanty, ale co bylo
důležitější jeho rozeklaný jazyk byl z ohně a jeho žhavý dech všechnu vodu proměnil v páru. Tím zachránil celý
ostrov.
Sucuba
Lidský démon. Dá se prezentovat jako symbol sexu nebo erotiky, ale vlastně jde o ženského démona nebo
čarodějnici, která smilnila s dáblem. Pozor, sucuba je pouze mužská verze, nic pro nás ženy. Všimněte si ale,
že dáblové jsou k nám mnohem vstřícnější než různí bohové, bůžkové a podobné bytosti, protože existuje i mužský
protějšek sucuby, tzv. inkubus. Říká se, že se s těmito démony můžeme setkat pouze když je někdo na nás vyvolá
za trest. Možná si teď říkáte trest? co je za trest setrat se se symbolem erotiky? No trestem je právě to,
že s nimi prožijete tak skvělou a úžasnou noc, že už nikdy nebudete spokojeni s "obyčejným, normáním" sexem.
A na závěr, poznáte je (ano, kromě báječného sexu) tak, že jsou nepozemsky oškliví.
Tengu
Je to takový japonský pták ohnivák, roznáší sucho a je to nepřítel vodních draků. Když mu přeje štěstí, snaží se je zničit.
Pokud však vidí, že prohrává odletí a najde si jinou dračí oběť.
Tlalok
Aztécký bůh deště. Je zobrazován v masce zdobené hady. Ti v mytologii starodávného Mexika zobrazovali vodní živly,
především pak déšť a s ním spjaté bouřky. Had také pomáhá Tlalokovi spouštět déšt, protože on sám je naplněný
vodou.
Zif
Ryba s tlapami s plovacími blánami a zobákem ostrým jako břitva. Žil v temných hludinách severních moří
a často si troufal i na mořské hady mezi něž patří i obávaný skandinávský had Midgard.